Bury me in black...

17. srpna 2009 v 17:53 | Cady |  Cady
Ahoj. Jsem ráda, že tak pilně čtete, komentujete a spoustu dalšího. Mám pocit, jako bych snad získávala novou rodinu. Potřebuju to, je mi zase smutno. Nějak to na nás zase všechno spadlo...






Cad žije s vědomím, že všechno, co má ráda, postupně ztrácí a že na ní lidi kašlou. Není to pocit, je to strohý fakt. O víkendu u nás byla pouť. Stánky, kolotoče, občerstvení, spousta krásnýho zboží... A tentokrát tam Cad bohužel nešla.

Cad se vymlouvala na šílený vedro, padala tady do mdlob, byla propocená jak vrata od chlíva. Chtěla se ale podívat, co se u nich na pouti děje. Překecávala rodiče, protože nechtěla jít sama, v tomhle vedru by to s ní určitě švihlo. Rodiče nepřekecala...

Seděla jsem tak u mobilu, sledovala, jestli se někdo ozve... Když se ozývám já, stane se to, že dotyčný nemůže, nemá čas a já se nechci vtírat. Sedla jsem si k PC, četla si povídky, články, psala komentáře některým nově příchozím, diskutovala, poslouchala něco totálně "nehlučného" a čekala jsem. Nedočkala jsem se. Prošvihla jsem to na celý čáře.

Nechtěla jsem jít sama a někde ve skrytu duše jsem doufala, že si na mě někdo vzpomene. Marně. Vypluly na povrch starý vzpomínky, co jsem kdysi s kamarádkami (když jsem jich ještě měla hodně) vyváděla (třeba ten můj mega monokl, co jsem si způsobila na autodromu), jak jsem byla na každé atrakci a že jsem toho vždycky spoustu sežrala. Minule jsem mamce koupila pár kamínků, sobě přívěsek a amulet a tentokrát... Nic.

Bylo mi to líto. Rozbulela jsem se jak malá. Nechala jsem Enemyho být, sám toho má dost. Doufám jen, že si to užili všichni, co tam byli. Já jsem vám říkala, že bych tam sama nešla, že... Nikdo se mi neozval. Je to jako na moje 18tiny, seděla jsem u počítače a nikdo to se mnou neoslavil... Až Lenka, o pár dní později. Tohle mi asi už nikdo nenahradí.

Cítím se hrozně sama. Nikomu nestojím ani za blbou zprávu, ani za to, aby se mnou šel ven. Když si představím, jaká je Lenka dáma a já vedle ní vypadám jak přízrak... Není povrchní, mám štěstí. Loni se ozvala, letos ne. Je mi to celý divný. Uvidíme... Počkám si na další rok. Jen mě to mrzí, že mě lidi vynechávají...

Ani doma není klid. V jednom kuse po mě něco chtějí, všechno, co se mi líbí, je nevkusný (včetně mých přátel) a otec mě navíc děsí k smrti. Když vidím pavouka, dokážu ječet, zdrhat a někdy i omdlít. Viděla jsem jednoho v koupelně, tatík tam šel. Měl něco v dlani, jak se vracel do obýváku a šel přímo za mnou, že mi toho pavouka hodí za krk. Spustila jsem sirénu a otec dostal od máti zjeba, aby s tím svým debilním humorem táhl třeba do... horoucích pekel. Tohle tatík dělá běžně. Třeba, když ví, že mě děsí kroky sem a tam v totální tmě a že se bojím, že mě někdo sleduje, dělá to naschvál. Odečetla bych od jeho věku pár let, chová se opravdu jak vymengelenej puboš.

Uklidnila jsem se u PC. S Enemym jsme slyšeli něco o speciálních dílech Death Note. Jmenuje se to DN : Rewrite. Jsou dva a trvají oba snad dvě hodiny. První je o L, druhý o Nearovi. Je to vlastně sestřih všech dílů, toho nejdůležitějšího ze seriálu, doplněno o nové záběry. Nepamatuju se, že bych viděla v seriálu pohřeb L, a mám mnohem větší guláš v tom všem. Mám pocit, že nakonec nezemřel. Ale v tom případě teda nechápu nic. A nikdy jsem nepochopila, jakou roli v celým příběhu vlastně hraje firma Yotsuba.

Jestli chcete, můžete se podívat tady a tady. Je to japonsky s anglickými titulky, ale i tak se tomu dá docela dobře rozumět. ;-)

Ano, L nás neustále sleduje, drahý Enemy. Je to zvláštní. Mám v podstatě skoro stejný názor na DN potom, co odešel L. On byl jako postava originální, Light pak vlastně neměl rovnocenného soupeře. Near přišel, hrál si se svýma panáčkama, ostatní kolem něj umírali, nepřišel na nic nového, co by už před ním nevymyslel L a jediná jeho zásluha byla chycení Lighta. Jo, L měl N rád, já proti Nearovi nic nemám, jen mi přišlo, že největší chybou bylo nahrazování nenahraditelné postavy nějakou, která se mu měla vzdáleně podobat. ;-) Zůstal akorát ten hlavní bídák a nic...


Ano, tohle je přesně ono. A tak to mělo být do konce. Netuším, co tím tvůrci zamýšleli... Mám pocit, že nechtěli klasický happyend, kde by L vydržel opravdu až do konce. Nevím, netuším. Jen mě mrzí, jak to dopadá...

Cad snaží představit si Enemyho, jak zpívá písničky od Jacksona. Podle toho, jak jí Enemy popisoval svůj hlas, si to nedokáže představit. Snaží se co nejvíc, ale nejde jí to. Prosila by názornou ukázku, ale ví, že je tvrdohlavej a nedostane to z něj. Asi bude plakat.



Konečně jsem našla, co jsem hledala! Tuhle písničku hledám v ruštině už jak dlouho a tentokrát k tomu mám ještě takhle krásný video! Děkuju celýmu fóru Death Note. Zabili jsme dvě mouchy jednou ranou.

Cad by možná měla jít. Je jí hrozně smutno a potřebovala by přitulit. Zase si bude pouštět do uší rámus a bude nadávat, jak jí nikdo nemá rád. Bude to tak nejlepší, umí se akorát tak litovat. Uzavře se do vlastního světa a bude na to srát. Když lidi nechtějí jí, ani ona nechce je. K čemu jí vlastně je se někomu vtírat?! Je akorát k smíchu.

Ještě by chtěla říct Enemymu, že ona ho nepropleskne. Ona ho má ráda. A nedá ho tý... Tamtý... A kdokoliv z vás bude cokoliv potřebovat, může se mi ozvat. ;-) A jestli mě ještě někdo bude chtít srát, dá mi autogram do mýho krásnýho, černýho notýsku!


Cad nevlastní tento zápisníček, ale ten vlastní výroby. Kdyby měla 300 Kč někde vedle, určitě by si ho pořídila. Akorát... Můžu si vybrat k tomu Zápisníčku i vlastního Shinigamiho?!

Nic, já už opravdu odcházím. Stejně ty moje nesmyslný kecy nedávají smysl.

Mějte se... A díky :-*
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Venom Venom | Web | 17. srpna 2009 v 18:16 | Reagovat

Cad já se někdy cítím jako ty... nikdo se mi neozve, leda když něco potřebuje, a na pouti jsem byla ani nepamatuju. Že mi bylo osmnáct ani nevím, a nepřipouštím si to. Mě je prostě sedmnáct!

A to video je super! Tak sestříhaný že tamtovypadalojak... no nic xD tenhle song Malchik Gay poslouchám furt :-D jo jsem úchyl ale miluju ho :-)

A taky díky za odkazy na filmy. Hned zítra je zkouknu. Pohřeb L říkáš? Ježíši já budu zase řvát jak kráva... A víš že jsem si taky myslela že L nezemřel? Teď už ale věřím že on se stal bohem smrti, stejně jako Light :-) ale pssst! To je jen moje tajná domněnka!

2 caly caly | Web | 17. srpna 2009 v 18:29 | Reagovat

Jo to je pěkně na houby když potřebuješ a najednou zjistíš že nikde nikdo... Já mam taky dycky radost z každý zprávy, telefonátku, mailíku. No když si vzpomenu na doby kdy mi psal jenom Eurotel upozornění a reklamy...tak zlatě teď.:-)

3 Cathy Cathy | Web | 17. srpna 2009 v 18:36 | Reagovat

Tak teda vidím, že jsme na tom stejně. Mě se nikdo neozývá ani na mobilu ani na icq...
Když se ti neozvou, kašli na ně nejspíš za to nestojí, kamarádi jako vyšití...příště půjdeme na pouť spolu, i když nevím kde bydlíš xD.
Přitulit se můžeš třeba virtuálně, třeba to půjde:).
Toho malýho parch...ehm chlapce N sem tolerovala, ale na L nemá nikdo, to je prostě fakt.
Někdo by měl stvořit pár dílů s happy endem jak L žije a zničí Lighta a všichni budou žít šťastně až
do smrti xD.
Na dílo-filmy se určitě podívám, že ono to je na tom zpropadeným megavideu, kde budu zase čekat jako kráva 72 minut? xD
Nevadí kdo si počká ten se dočká, moc děkuju:-).
Měj se co nejlíp, snad bude trošku líp:o)

4 BlackFish BlackFish | E-mail | 17. srpna 2009 v 18:45 | Reagovat

Je mi líto, když jsou lidi kolem mě smutní,...ale taky to na mě občas padá, hlavně poslední dobou...a jak říkáš, člověk si myslí, že má přátelé a když se otočí a zrovna potřebuje obejmout, nikdo za ním nestojí...za mnou umí přijít každej akorát když něco potřebuje a já neumím říkat ne...Jo 18náctiny určitě moje představy o tomhle významném dni nebyly naplněny, tak jak jsem si je plánovala a těšila se na ně, když jsem byla malá...nebyla jsem s  rodinou, nebyla jsem s přátely, ačkoliv...strávila jsem je s přáteli, s těmi, který mám tady v blogařským světě...:-) Tatínek tě pěkně zlobí, že to ty otecka tak baví prudit, mám to doma v bleděmodrým...fakt na zabití jako...:-D Tak se měj zatím hezky a nesmutni, ju? My jsme tady...:-)

5 Euphoric-Endeavor Euphoric-Endeavor | Web | 19. srpna 2009 v 19:52 | Reagovat

tak.. zase se nám skvěle shodují pocity.. ta samota.. pocit, že není nikdo, ke komu se přitulit.. a ještě horší je, když ten pocit je realita.. :-( ale jinak.. video a písnička jsou nádherný.. moc.. :-)
*****
na tý pouti.. já chodím takhle po akcích a mamkou.. nejlepší kámoška, která mě nikdy nezradila.. nechtělo se mi chodit s kámoškama ven, tak se na mě vyflákly.. stejně byly úplně jiný, než já.. jedna poslouchá regge a druhá umělej popík.. ta první je totálně vysmátá jak měsíček na hnoji.. a ta druhá to samý.. a ta druhá navíc přileze jen když se nemá s kym bavit.. prostě pravej přítel v mym blízkým okolí neexistuje.. jsem tu dokonale sama.. když nepočítám moje kočičky.. ty se na mě nevybodli nikdy.. pak se naši diví, že jsem pořád zalezlá u compa.. moje virtuální dvojčátko a pak sestřička jsou mi nejblíž.. ti mě skutečně pochopili.. :-) a jsem jim za to hrozně moc vděčná.. ♥ a víš, milá Cad, jsme tu hlavně pro to, aby ses necítila sama, protože dokud jsme tu my, tak sama nebudeš.. :-) o to se už postaráme.. ;-) a když ti bude takhle mizerně, tak se zase vypiš a uvidíš, že tady přátelé máš.. drž se.. ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama