Justice will prevail

12. srpna 2009 v 17:32 | Cad |  Povídky
Opět zdravím. Kolega mi tady poslední dobou klimbá, takže jsem si dovolila něco sem nacpat já. Sjížděla jsem opět další kolo Death Note (žádný jiný anime mě ještě tak nechytlo), už jsem úplně u konce. Tedy, u Lightovy smrti. Radši používám japonskou variantu "Raito", snad nevadí. Pořád o něčem přemýšlím, přemýšlela jsem i o něm a to bych nebyla já, kdybych ho nedávala dohromady s L. Není to žádná prasárna, není to nějak dějově rozvinutý, je to krátký, chci jen říct, že jde čistě o úvahy Raita těsně předtím, než zemřel... Ať se vám líbí. :-)






Moje jméno je Raito Yagami. Je mi 24 let. A cítím, že umírám. Cítím, že jsem prohrál.

Ležel tam. Na těch schodech. Zcela zlomený Bůh Nového světa. Zlomený, ztracený, poznal, že prohrál.

Bylo mi asi 17, když jsem našel Zápisník. Nemyslel jsem na to, co by se mohlo stát, netušil jsem, kam až to může zajít. Možná jsem to neměl dělat.

Že by snad výčitky svědomí?

Chtěl jsem nový lepší svět, plný míru, klidu a lásky. Nic víc jsem si nepřál. Neměli mi stát v cestě. Jsou už všichni mrtví. A já skončím stejně. Takhle to nemělo skončit.

Možná, že si to opravdu uvědomuje. Možná ani nebyl tak zlý.

Byl jsem jen člověk, chtěl jsem jen, aby svět byl dobrý. Nezkažený. A všechny jsem stáhl za sebou. I svou rodinu.

Pořád má ale před očima jen jedno.

Všechno by bylo jinak, kdyby se neobjevil L. Všechno by bylo v pořádku.

Možná, že si to ani tolik nepřipouští.

Dostal mě.

Neustále byl hlasem jeho svědomí. Pokud tedy nějaké měl.

Věřili mi a já je zklamal. Bylo nutné přinést oběti. Stál mi v cestě. Stejně, jako všichni ostatní. Nic by se nestalo, kdyby mě to nechali udělat.

Stále si ale myslel, že to bylo správné. A že jeho úmysly byly dobré.

Nechtěl jsem nikomu ublížit. Chtěl jsem jen lepší svět a nikdo to nechápal.Nejsem zlý. Já jsem spravedlnost!

Dětské pojetí spravedlnosti. "Zabíjet je špatné". Nikdo nemá právo hrát si na Boha.

Nepochopil mě ani on. Stál proti mně, na té špatné straně. Musel jsem se ho zbavit, i když to ze mě udělalo to, čím jsem teď. Vyhrál.

Neustále měl před očima ty velké, temné a hluboké oči. Nabídl mu přátelství, ale byla to jen prostá přetvářka. Pak se ho zbavil. Pocit vítězství nad L ale zdaleka nebyl tak sladký.

Nikdo nebyl jako on. Nemuselo to tak být, pokud by nebyl L. Nemusel jsem mu ublížit. Nebyla to nenávist.

Byl to úplně opačný cit, který objevil.

Soupeřili jsme spolu. Byl opravdu silný soupeř. Silný člověk. Kdyby nebyl L...

Ryuzaki by možná ještě žil. Ne. Určitě by žil.

Zrovna on se mi musel postavit do cesty. Zrovna tenhle člověk. Nemohl jsem ho nenávidět, ale stál proti mně. Proto špatně skončil. Nepochopil mě. Neskončil by tak, kdyby...

… to nebyl L.

Byl by tu se mnou, kdyby...

…. to nebyl L.

Nedošlo by k tomu, kdybych ten Zápisník nezvedl... Ale to bych nikdy...

… nepotkal L.

Kdybych nepotkal L, byl bych úplně někdo jiný...

Ani lepší, ani horší.

Kdybych nepotkal L, nepoznal bych, co to je...

… mít někoho rád.

Kdybych nepotkal L, nic z toho by se nestalo.

Je snadné na někoho házet vinu.

Přišel jsem o všechno.

A hlavně sám o sebe.

Nic mě tu už nedrží.

Životy nejsou na hraní.

Udělal jsem chybu, že jsem ho tak moc pustil k sobě...

Udělal spoustu chyb. Několik prokletých nocí, kdy ho hřála láska.

Ale nevěřil. Nikdy mi nevěřil.

Možná, že i věřil, že je úplně někdo jiný.

Možná je to tak lepší.

Není hezké lhát. A to hlavně sám sobě ne.

Chybí mi.

Tohle je pravda.

Je konec.

I tohle je pravda.

Ale já nejsem vrah, nejsem zlý, já nikomu dobrému nechtěl ublížit!

Proč zase lžeš? Ublížils...

Nechtěl jsem ublížit jemu. Jemu ne.

Ale udělal jsi to.

Mám strach.

Poprvé za tolik let.

Já nemůžu umřít.

Ale umíráš.

Je to nejspíš vykoupení. Udělal jsem toho spoustu.

Máš pravdu.

Dostali mě. Nikdo to nepochopil. Nikdo. Nenechali mě to udělat. Mohl být lepší svět.

Ani nebylo co chápat. Zlý, zkažený, šílený Raito...

Podíváme se pravdě do očí.

Ještě naposledy zvedl Raito pohled. Střetl se s párem hlubokých, tmavých očí. Stál tam a díval se na něj. Hlas jeho vlastního svědomí. Díval se, nic neříkal, nedotkl se ho. Jen tam stál, díval se. Ztělesnění všeho, o co Raito přišel. Jako by ho opět něco hřálo na duši. Zdálo se mu, jako by k němu natahoval ruku. Ryuzakiho dotek mu chyběl tolik let. Zavřel oči. Tehdy naposledy vydechnul...

Dostanu tě... Já jsem spravedlnost...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Venom Venom | Web | 12. srpna 2009 v 18:22 | Reagovat

Oh how cute... tohle se mi moc líbí. Death Note je geniální anime... možná že Lightovy myšlenky byly stejný jako jsi napsala. Sakra Venom, ty věříš na animované postavičky? Ano, věřím!

Moc se ti zkrátka povedlo :-) a teď už jdu otravovat jinam, měj se :)

2 Ochechulka Ochechulka | 13. srpna 2009 v 10:10 | Reagovat

Paráda, krásně napsáno. Jen jsem si  ještě neopatřila  ani jeden díl tohodle anime, tak snad se k tomu někdy dostanu.

3 Cathy Cathy | Web | 13. srpna 2009 v 13:57 | Reagovat

Tohle se mi dost líbí...všechny ty myšlenky, hmmm umím si to fakt představit, že to tak bylo i v DN, že Venomku? xD
Ale jo, moc se ti to povedlo:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama