Depka, deprese a to ostatní...

10. října 2009 v 18:15 | Cady & Enemy |  Téma
Ahoj, hvězdičky. Dlouho jsme se neviděli, naposledy včera, že? Design jsme už pořádně zdevastovali, můžete se postupně proklikat menu a uvidíte. ProGerarda, já u toho málem vypustil duši... No nic. My se s Venomkem rozčilujeme a smějeme feministkám nebo lidem popírajícím existenci bisexuální orientace. Ale co mě potkalo minule na icq se nějak smát nedokážu.



Po dlouhý době se ozvala jistá slečna D. Považuje mě za dobrýho kamaráda a musím říct, že i mě připadá jako moc hodná holka. Když jsem se s ní bavil dýl, dozvěděl jsem se cosi o tom, že je jí zima, a má depku... Prostě je smutná.

To bych nebyl já, abych nezačal vysvětlovat, co to vlastně deprese a depka je. Slečna byla krapítek mimo. Nevyslovitelně moc mi lezou na nervy lidi, který tvrdí, že ví, co deprese je, ale naprosto nemají šajna a je to vidět. A já se tím rozčilovat nebudu. Proto to řeknu jen jednou a nebudu se opakovat, protože si myslím, že tohle zase není věc moc náročná na pochopení.

Takže, odkud začneme... Depka je jinak řečeno smutek. Cítíte se špatně, nic vás nebaví, máte divný myšlenky, tak různě přemítáte, je vám docela smutno... Je to přechodný stav mysli. Prostě to netrvá moc dlouho na to, aby se to dalo nazvat dlouhodobým stavem. A zdaleka to není tak hrozný.

Já vím, co je to deprese. Zeptejte se člověka, kterej na to roky bere prášky (myslím sebe) a vězte, není to žádnej med.

Deprese není jen to, že je vám na nic. U sebe bych to popsal jako úvahy nad tím, že na tomhle světě nemám co dělat, akorát všem přitěžuju, nechápou mě, jsem k ničemu, nikdo mě nemá rád, žít je k ničemu, já jsem vlastně naprosto zbytečnej, neschopnost v dělání čehokoliv... Pocity, že to tak moc bolí, že vás to roztrhne. Hraní si s ostrýma věcičkama. A okolí mi ještě pomohlo tím, že neustále rýpalo, co mi sakra zase je.

Ještě lepší je to, když vidí jizvy na vašich rukách a říkají vám něco o tom, abyste už nefňukali, šli se podřezat, oběsit, odstřelit, otrávit a další si dokážete doplnit sami a už neotravovali ovzduší, když žít je tak krásný... No ne? Nepřipomíná vám to něco? No, mě jo, jednu dobu mi to lidi říkali a leckdy jsem měl odhodlání to udělat. Ale... To už bych se moc rozkecal o sobě a neřekl opravdu to hlavní.

Deprese je opravdu něco horšího... Dnes je hrozně v módě říkat "mám depku". Ale jo, proč ne, akorát většina neví, co to opravdu je. Smutek, přecitlivělost, "mimóznost" a lenost cokoliv dělat nemusí být hned deprese...

Trvalý poklesy nálad, uvažování o tom, co jste udělali špatně a může to dopadnout dost nedobře. To další jsem vám už popsal, u každýho to může probíhat jinak. Jen záleží na tom, jestli tohle někdo pochopí, případně bude ochotný pomoct...

"Typická deprese podle klasifikace MKN-10 trvá v průměru kolem 6 měsíců, u mladších osob zřídka déle než rok, avšak v mnohých ohledech jsou průběh, příznaky a dynamika projevů individuální."

Tohle je jen k tomu depresivnímu stavu trošku odbornější, podle mýho dobře srozumitelný a dá se to pochopit. Pokud ne, potom... Doporučuju obrátit se na nějakou odbornější literaturu, která vám toho možná dá víc než já tím mým tlacháním.

A naštvete mě, když se zeptáte, co je individuální. Ta slečna se mě totiž zeptala. Myslím, že tohle by měl každej člověk kolem těch 15 let vědět. Prostě je to u všech lidí trošku jinak.

Rozhodně nepomůže se takovýmu člověku smát, říkat ať neblbne a nesnažit se ho pochopit. Potom je to ještě horší. Můžou pomoct prášky na tu pochroumanou chemii v mozku (jak jistě víme, nedostatek serotoninu - "hormonu štěstí), ale nic nepomůže tak, jako když si s tou osobou promluvíte, dáte jí šanci a pokusíte se nějak pomoct. Nebo vyhledat pomoc odbornou. Asi budete muset počítat s tím, že z toho ten člověk nebude dvakrát nadšenej, ale pokud se dá něco dobrýho udělat, tak... By se to udělat mělo. Než třeba už bude pozdě...

Jen zkusit dát někomu najevo, že ho máte rádi, to je k nezaplacení.

I když těch příčin... Těch může být víc. Reakce na okolí, nebo ona rozhozená chemie, nebo klidně hormonální porucha. Ale rozhodně se nevyplácí tohle podcenit. Deprese není žádná lenost... A může to skončit hodně špatně, takže pozor... Není to jen smutek, co zase rychle přejde a pak je zase fajn.

Ještě něco pro jistou osobu, která mi tuhle psala. Deprese neznamená šílenství, a není ostuda jít ke cvokaři nebo psychologovi a získat objektivní názor a pomoc. Neříkám, že nemůžou pomoct přátelé a okolí, ale doktoři vás přece jen neznají a utvoří si nezaujatý názor a podle toho se vám pokusí pomoct. Je to přece jen nemoc a za tohle... Za tohle se přece ani nejde stydět... Jen si nechat pomoct místo toho se nechat vnitřně drásat..

Sice beru léky, ale mě např. pomáhá psaní, přátelé, Chemici, kreslení, relaxace, chození ven a ještě jsem zapomněl - Chemici. Dělat, co člověka baví, je taky dobrá terapie. Na všechno.

Snad je to dost dobře srozumitelný, jinak ten rozdíl mezi depkou a depresí popsat neumím.

Mějte se pokud možno co nejlíp, páčko
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Euphoric-Endeavor Euphoric-Endeavor | Web | 10. října 2009 v 18:29 | Reagovat

tohle snad musí pochopit všeci, kdo umí číst.. no ikdyž.. eh.. znám oba ty stavy.. ale spíše mám častěji tu depresi.. střídají se mi léky a je to pořád na nic..  okolí mě i s mýma stavama posílají do pr.. patřičkých míst, v lepším případě do Dobřan.. ale nějak jsem si už zvykla.. můj cvokař je takovej.. mimo.. nevím.. předepíše mi léky po kterých se tlemim jak zhulenec a  slyším vlak, ikdyž žádnej zrovna nejede.. roztomilý no.. ale ty deprese nemají šanci na to, mi otravovat život.. sice na chviličku, ale aspon něco než celej den dřepět v koutě a houpat se dopředu dozadu x))
*****
jromě toho opia mi také pomáhají Chemici.. a hlavně Tokiáči.. a kreslení a zrovna mi to kurrrrr nejde!!!! :-/ a pak taky Tokiáči, že jo.. :-) a dlouhej pobyt na ICQ s autorem tohoto článku.. :-) uff.. tak končím.. :-)

2 Venom Venom | E-mail | Web | 10. října 2009 v 20:30 | Reagovat

Mno je to moc pěkně popsáno, neodvažuju se hádat jak je to se mnou. Ale taky doslova miluju lidi, co říkají - mám depku, mám depku a druhej den je vidíš vytlemené jak zhulené pomeranče. Tak se měj hezky Enemku... já se jdu zase zasmát na pár diskuzí.

3 BlackFish BlackFish | 10. října 2009 v 23:09 | Reagovat

No určitě máš pravdu, ale sám moc dobře víš, že pokud je člověku nějakým způsobem špatně, myslím po té psychické stránce je mu celkem fuk, jak se ten jeho stav jmenuje, v té chvíly je pro něj "nejdůležitější", že je mu na nic. No a to, že slovo depka dneska už používá každej a označuje s tím každou svou náladu je dnešním moderním světem. Ono je přece jednoduší, když se mi nechce učit na druhej den do školy na test říct, že z toho mám depku, že se bude psát...No nic... Ale je pravda, že člověk musí i v tomhle stavu dělat, co ho baví, i když na to třeba nemá náladu a svoje okolí od sebe odhání, to se nesmí nechat a furt do něj hučet. Ale jak říkáš, je to individuální.. Jo tak serotonin říkáš, jo? Hormon štěstí? Sakra...to mi něco říká, no určitě jsem to už někdy slyšela, že jo? xD Ale je to zajímavý čtení o tom serotinu, že? No jo, kdyby tak šel do těch buněk nějak našlapat a nemusel kvůli tomu člověk jíst třeba ryby a rybí tuk, fůůůj...:d Tak se měj co nejlíp, nenech se nervovat a užij si hezkou neděli. :-)

4 Enemy Enemy | Web | 10. října 2009 v 23:19 | Reagovat

[3]: Ano, vím, že není důležitý, jak se to jmenuje... Jen mi přijde postavený na hlavu nazývat všechny tyhle stavy "depkou", když většina ani neví, o co jde a že je to něco vážnýho. Jo ano, ten serotonin... Taky mi to něco říká. xD Jo, to bylo opravdu zajímavý, něco jsem se dozvěděl, něco jsem věděl už z dřívějška. Ale rozhodně to bylo užitečný. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama