Do Billovy neexistující zadnice...

30. listopadu 2009 v 17:01 | Cady |  Cady
Ahoj. Nezlobte se na mě za ten nadpis, mě to nedalo... xD Už ani pořádně nevím, jak ta hláška vznikla, prostě to přišlo... Dnešek, jakožto i předchozí dny byly naprosto fajn, vůbec jsem se nemusela rozčilovat, nikoho kopat do zadnice ani se modlit k Gerardovi, abych z toho vyvázla živá. Vůbec ne. A to kecám.



Stačilo mi to dneska. Sedla jsem si k jednomu ze školních PC, když jsme dneska měli supla a vyjímečně nás vzali do výpočetky. Několika vyvoleným nešel net, tak... Ano, i já jsem se zařadila mezi ty, kteří seděli celou hodinu u Solitaire, protože jim internet pochopitelně nešel! Stávám se závislá na Facebooku a ještě k tomu jsem do toho uvrtala Enemka. Potěš koště.

Samozřejmě se to u nás dost nehezky heterácky páruje. Zbývá mi jen zavřít oči, protože se ocucávaj naprosto všude, kam vlezu. No ble! Tyhle HH mi ještě budou něco diktovat, ne?!

A dojebala mě angličtinářka... Můžu učit místo ní. Učím se angličtinu už třetím rokem a jsme stále zaseklí na slovesu "have got" a rodinných příslušnících. I to prosím zjebala. Neumí říct Law, takže říká lav. Sister-in-law nebo sister-in-love? Mě to od ní splývá. Je to roztomilý, prohodíte jen jedno písmenko a znamená to úplně něco jinýho. Ze zákona, nebo zamilovaná? Ty bláho...

Posledních pár dní mě to zmáhá. Doslova jsem si vydupala, že půjdu v pátek k doktorovi, bylo mi zle už několik dní a máminy "infarkty", nemohla jsem se na to už dívat. Nebylo to jen s obyčejným nachlazením, nene, nakonec jsem dostala prášky na uklidnění... Děcka, už taky beru Neurol!

Chtěla jsem tomu doktorovi vyklopit všechno, co mě trápí, ale myslím, že to viděl.

Ten den, po ránu, jsem se ještě stihla s našima pohádat. Je to každej druhej den, co se do sebe pustíme a pokaždý je to stejný. Poslouchám jen, jakej jsem línej, nemožnej lempl, že bych měla nechat školy, že se úplně děsí, co tomu všemu řeknou lidi a blablablabla... Nedělám jim žádnou radost, jsem akorát zbytečnej lempl...

Když to poslouchám tak často, začínám tomu věřit. Kvůli pětce mi říkat, že jsem naprosto nemožná a nikdy nedostanu práci? Že mě nikdo nemůže mít rád a že místo toho, abych něco dělala, tak si jdu pro léky a dovolím si, abych byla nemocná? Že můj jedinej život je zrovna škola a na ostatní, jako třeba na kamarády se mám vykašlat? A proč teda tak moc chtěj, abych měla kluka, když na něj vlastně mám času dost?

Nemůžu si dovolit, aby mě něco bylo, protože jsem hroznej hajzl a tuhle a tamto. Kurva už, připadám si tak naprosto zbytečná... Úplně v prdeli z nich!

Pořád se mě ptají, proč nechodím víc ven, já ale nemám s kým. Není nikdo, kdo by tu pro mě byl, kdo by mě pohladil a dal mi najevo, že mu na mě záleží... Já vím, že dělám chyby, ale jsem taky jenom člověk a snažím se z nich poučit, ale i to je nejspíš málo. Hodně málo podle nich. Celej můj život pochopitelně není škola, ale taky vy a ti ostatní...

A stejně jim jednou ukážu! I když nevím, jestli na to budu mít sílu... Oni si všímají jen toho, když něco neudělám, nebo to udělám špatně, ale pochválit mě, to ani náhodou...

Další věc mě dojebává - jestli nepřestanou z rozhlasu řvát ty koledy, tak někoho nakopu přesně do těch míst, kterými myslí!

Asi půjdu sestavit jeden teplej článeček. Na diskuzi Vampire Knight mi bylo doporučený jedno anime a já se toho nemůžu zbavit...


Ale stále platí Zero & Ichiru 4ewer in my heart!


Poslední dobou dvojčata, já si všímám... x) Ale ten konec mi neseděl. Měli se všichni vybodnout na Yuki a dát to dohromady sami, jakej by byli krásnej teplej páreček. ♥ (kdokoliv z VK - na heteráky moc dokonalý)

Úchylárny jsou rozepsány, takže hurá do toho je publikovat. x) Vzhledem k počtu komentářů máme s Enemkem takovou úmluvu, ale do toho vás nechci tahat. My si to opravdu nepíšeme jen sami pro sebe, to nám věřte.

Mějte se krásně a pokud možno co nejlíp, páčko
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tashiah S'uttiafarat Tashiah S'uttiafarat | Web | 30. listopadu 2009 v 20:52 | Reagovat

Když to čtu, zmocňuje se mě deprese. Nemůžu na to vpodstatě nějak smysluplně reagovat, nebo tě nějak utěšit, protože to asi nemůžu pochopit... A tak můžu říct jenom jedno: drž se...
A co se dvojčat týče... To náhodou chápu naprosto přesně :D

2 Venom Venom | E-mail | Web | 2. prosince 2009 v 21:49 | Reagovat

Eh. Hell.o zdraví do krve servanej Venom. Já miluju vášnivé debaty... ehm. No nic...  :-D

Co říct. Prostě... naučila jsem se kritiku některých hovádek nevnímat, neposlouchat a neuvěřit! Do uší Chemiky a vlezte mi na hrb.

A dvojčátka... no... jak se tam tulili v tý postýlce tak jsem doufala že něco bude a vono nic. a Yuki to pěkně pokazila jakó  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama