Bojim bojim...

2. května 2010 v 21:30 | Cady |  Cady
Sasuke_x_Naruto_ID_by_Sasuke_x_Naruto_Club

Ahoj, děcka. Konečně jsem se zase někdy proslintala k článku... To víte, jsem si zrovna prohlížela, co to Enemek nahrával do Galerie a málem jsem z toho vykrvácela. :D (yaoistky tomu říkají *nosebleeding*) Budou to kraviny jako obvykle, tak se na mě nezlobte...



Jsem velice divná. Je to tak už pár dní a nějak si to nedokážu vysvětlit. Není to tím, že jsem momentálně hormonálně v nerovnováze a závidím všem chlapům, kteří toto podstupovat nemusí. Připadám si... Divně.

Potřebuju novej korektor a co nejvíc make-upu. Zrovna jsem v tom stavu, kdy mám ohromný mindrák ze své postavy, xichtu a celkově osobnosti. Mám křivej nos, dlouhej štíhlej obličej a řídký vlasy. Navíc prsa jsem asi zdědila po tatínkovi a jediné žensky vypadající je na mě můj zadek a boky. Jsem hříčka přírody a nevyvedenej vtip. Pak se divím, že jsem pořád sama vole...

Nemůžu se na sebe ani podívat. Vyfotím desítky nebo stovky fotek a z toho vyberu tak pět a z toho si jen jednu nebo dvě dám na profil a ještě si říkám "ty krávo jedna blbá, jak se vůbec můžeš někde vystavovat, podívej se na sebe"... Lidi čumějící na mě, když jsem v hromadné dopravě nebo jdu po ulici mě o tom usvědčují ještě víc. Moc lidí mi nevyká. Pro spoustu lidí jsem jen "hej ty". Vypadám jak malý dítě. :(

Se na to taky můžu vysrat...

Já jsem snad úplnej debil nebo co... Doma mě o tom utvrzují pořád. Cokoliv udělám, je špatně a oni se neumí bavit o ničem jiným, než je škola nebo uklízení. Minule se chtěli bavit o tom, jakej kluk se mi ve škole líbí. Tyhle rozhovory nenávidím a skoro vždycky se odeberu pryč a sednu se do pokojíku, abych si pročistila hlavu, ale ono to nepomáhá, ani když mám sluchátka.

Když se mi udělá špatně a nejdu do školy,  zavrtám se pod deku a jsem z toho zpocená jak prase. Ležím tam a slyším, jak se v obýváku o mě baví. Jsem na to zvyklá. Vím, že jsem nemožnej debil, lempl, jsem zdechlá, blbá, urážlivá a divná, ale... Já jim ani nestojím za zmínku a pořád na mě hledají chyby. Každou věc co mi koupí mi ještě vyčtou. Mamka mi tuhle vyčetla i ten časopis za 20 kč, co mi zaplatila... Už abych vypadla z baráku a šla makat, co? Mě to tady vážně nebaví. :-(

Mám pocit, že mě snad nemají rádi a oni to berou tak, že si nenechám nic vyčíst a dělám chudáčka... Klidně si řvěte, že si nemám co stěžovat a proč brečet... Je mi na nic, nikdo mě nemá rád a navíc jsem zase letos uschla. Mě už to nepřekvapuje...

Ta naše dovolená... Nakonec mě nátlakem donutili jet na Moravu za příbuznýma a nebylo to zase tak špatný, i když pár blech by se tam našlo. Pár... Prý si nemám pořád stěžovat, ale...

Měli jsme tam dost prostoru, jeden vyklizenej pokoj s LCD televizí a dvdčkem. Spali jsme v postelích po dvou (já se ségrou) a celý noci jsem strávila skoro přimáčknutá na zdi a díky hlasitýmu chrápání mojí mámy jsem nemohla vůbec zabrat. Čučela jsem do mobilu a ulevilo se mi vždycky, když bylo něco po půlnoci. "Už jenom tři dny, dva dny, už zítra..."

Též jídlo se tam dalo vydržet. Moje teta vaří jinak než mamka a její jídla mi přišly tak trošku bez chutí. Guláš byl divnej, zelí moc kyselý a brambory málo slaný. Cpali do mě sladkosti a žvanili, jak moc jsem zase vyrostla. Vypadám jak anorektička a přitom žeru jak prase. Vsadím se, že příští rok budou říkat to samý, pořád to říkaj...

Ty jejich dospělácký debaty kdo s kým chrápe mě netankujou. Bavili jsme se o jedný "divný" rodině a tam prý mají gaye... Teplouš, to je divný. Babička pořád nechápe. Oni totiž gayové stejně chodí za ženskýma, ale sestřenky manžel to zabil. "Proč by to dělali, si natrhnou prdel mezi sebou..." Přítel druhý sestřenky naopak o gayích mluvil docela hezky a dal mi za pravdu. Zbytek rodiny na mě zíral jak na vyvrhela... Cnostný heteráci no...

Pak už to byl jen teror.

Sestřenek děti jsou malý paraziti kromě tý malý roční. Je krásná, ale odpuzuje mě ta růžová. Taky to čerstvý miminko je rozkošný, takovej majinkatej, nunu... Ostatní děcka jsou mrchy. Chtěla jsem se schovat před dalšíma dospěláckýma debatama, kde já nemám co dělat kvůli svým "divným" názorům a zapnula jsem si televizi. Pak přijela sestřenka s jejíma malýma harantama a druhá si ke mě do pokoje odložila dalšího prcka a už to jelo.

Televizi jsem po chvíli vypnula, protože ti haranti mi to pořád přepínali. Píšu si smsky a ten malej škrček na mě zezadu skočí, chytne mě pod krkem a omotá peřinou. Pak mě dusí polštářem a skáčou na mě. Napomenu je a nic. Zavolám jejich matku, chvíli vydrží sedět na místě a pak zase. Jsem se pokoušela jim něco říct, ale oni mě prostě neposlechnou, ani kdybych se zbláznila. Chtělo se mi brečet...

Pak zase ta debilní otázka "proč nechceš mít děti?"... Proč asi... Ještě jednou se mě na to zeptejte a půjdete do prdele.

Kategorie velkých dětí, moje sestřenka po obrně. Její rodiče berou jako urážku jít s ní k psychiatrovi, takže se sestřenka chová jako rapl, oni jí za to profackujou a je to. Maj s ní akorát tak nervy a nechávaj se vláčet. Když jsem tam byla, vyblbovala celý noci a já se bála usnout. Už předtím mě párkrát málem zalehla, když jsem spala u babičky a poškrábala mi obličej. Byly to bezesný noci, kdy jsem se nemohla dočkat, až pojedeme domů.

Tentokrát mi žádný věci nevyhodila, ale stejně jsem se musela mít na pozoru. Váží asi 80 kilo. Chytne jí rapl, skočí na mě, vrazí mi facku a začne ze mě rvát oblečení a škrábat ne? Pořád mě štípala a kousala a já se neměla kam schovat. Akorát jsem se vždycky zavřela na hodinu do koupelny a říkala jsem si, proč jsem kurva nezůstala doma.

Jedna věc mě vzala nejvíc a kvůli tomu jsem i bulela jak ten debil...

Víte, můj strejda, on... Je věčně ožralej. Táhne se to tak dva roky nebo i víc. Možná to má taky svůj podíl, ale... Letos jsem se vážně bála...

On totiž... Kdykoliv jsme přijeli, měl poznámky na to, jaká je ze mě ženská a jak se zakulacuju. Pokaždý mě demonstrativně plácnul přes zadek a měl v jednom kuse nějaký debilní poznámky a ještě se u toho tak úchylně usmíval. Rodiče nic, žádná reakce. Mě to bylo hrozně nepříjemný...

Seděli jsme skoro každej večer na gauči u televize a vždycky, když jsem se odsunula, přisunul se blíž a rukou mi jezdil po stehně... Pořád jaká jsem dobře rostlá ženská a hezká holka. Zřejmě si toho nikdo nevšímal, protože mu nikdo nic neřekl. Sahal na mě... Je mi z toho zle...

Bála jsem se... Potom se stáhl a nevylezl až do dne našeho odjezdu a to se mi hrozně ulevilo. Já se bála, že se o něco pokusí a... Bylo mi to tak odporný, jak moc mi jen dokáže odporný takovýhle osahávání být. Bylo to pár dní hrůzy, když nepočítám pár světlých okamžiků, kdy jsem nebyla sama a kdy mě neplácal ten debil po zadku a neměla jsem v zádech sestřenky děti...

Je to dovolená na hovno, vrátila jsem se roztěkaná a ochrápaná. Jinak děkuju moc za ty smsky, co mi chodily, drželo mě to. :-* Aspoň někdo na mě myslel...

Mám teď aktivováno Mých 5 za měsíční paušál 300 kč a jsem z toho nějak mimo... Nemáte někdo z vás T - Mobile, že bych si vás přidala do přátel?

Po návratu z dovolený mě opět čekala škola, nečekané zkoušení a písemky. Učitelka nám onemocněla a my jsme 14 dní měli leháro. Několik hodin zírání na skoroGerarda zaručeno. xD Určitě si všiml, jak na něj zírám, toho by si nevšiml snad jen slepej. :D Je krásnej... Zblízka ještě víc. Naše rozhovory jsou taky neskutečný... Zase se mě ptal, kdo se mi líbí. Mno ehm... Ten kdyby věděl... Kdyby věděl, jaké s ním mám plány, tak se se mnou takhle nebaví. :D

Víte, pro mě tohle něco znamená... Jsem v tý škole hrozně sama a vždycky jsem se cítila nějak mimo kolektiv a nepotřebovala jsem další lidi, jen pár kamarádů. Ano, možná přijdu o nějaký zážitky, ale... Někdo mi za to prostě nestojí a já se nebudu vtírat jak něco. Navíc mám nervy z velkého množství lidí, kteří jsou pro mě cizí. Někdo to prostě nechápe...

Zítra jdu do pedagogicko - psychologické poradny. Na šetření k psycholožce a speciální pedagožce, kde uvidí, co se mnou. Potřebuju prý prolomit komunikační bariéry, abych se lépe sžila se svým okolím a komunikovala. Mám to brát i jako přípravu na maturitu, kde bych měla souvisle mluvit na nějaký téma. Z ústních zkoušení jsem nervní a moc toho neřeknu, ale někdy perlím si troufám říct...

Proč mě kurva chtějí mermomocí zařadit do kolektivu? To jsou samotáři a outsideři něco míň?  Já jsem jiná a nechci se jim vnucovat, bavím se jen minimálně a když je potřeba. Jsem podle nich asi magor, když se lidí spíš straním a nechci se s nima vybavovat. Já nepotřebuju mít kolem sebe houf kamarádů, ale pár lidí, kteří mi budou rozumět a ne se vtírat. Popovídám si a mluvím s lidmi, když je to nezbytně nutný a jinak na to celkem kašlu. Jsem jiná, jsem špatná?

Ano, moje třídní měla pravdu, vypadám smutně. Jsem sama. No a co, skoro vždycky jsem byla sama. Potřebuju snad pomoc a jsem magor, když se nechci zařadit do stáda a oni se mě tam snaží násilně vtlačit? Možná to nějak pomůže, ale já si nejsem jistá.

Potřebuju si s někým popovídat z očí do očí o svých problémech, aby na mě nikdo neřval jaká jsem divná a pokusil se mě pochopit. Doufám, že tohle nějak půjde. Poslala mě tam škola, protože si neví rady s tím, že nezapadám do stáda. Svou velkorysou pomoc si strčte někam. Těším se na prázdniny a až si dám spicha s psychologem, ke kterýmu jsem chodila asi ve 13ti. Je úžasnej... Zase dostanu do ruky pastelky a budu malovat... Juhuhů...

Musím si ještě vybrousit nějaké známky a pak už nebude se školou problém doufám. Jsem hrozně zvědavá a nervózní z toho zítřka.

Pff a jak mi ty učitelé i rodiče říkaj, jak hrozně jsem klidná a že mě to netankuje, ale já kvůli tomu v noci nespím a myslím ještě na... Jo proto objímám tu peřinu a slintám... Gayofilní představy a gerardí stvoření mě neopouštějí. Kdybych tak měla někoho, koho bych mohla sprznit a dostat to ze sebe, ty prasárny.. x) O to víc se pak ostatní mají na co těšit :D

Pořád že vypadám nějaká smutná. Smutná a nadržená. Nechte mě, to přejde. Vyrovnám se se svým xichtem a samotou a zase bude dobře. Snad no...

Jdeme slintat a posmívat se jedné osobě. Já vím, že se to nedělá, ale ona je trapná, až to bolí. :D Devi, držím palce a těším se na odezvu. :D

Mějte se bobánci

Zdárek
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evil Evil | Web | 2. května 2010 v 21:51 | Reagovat

jako já se chci s tebou sejít a to co nejdřív :D jinak.. měla jsem strach před tím, než si jela na tu Moravu.. ale je dobře, že už to je za tebou.. jinak.. nevím, co říct.. snad jen, že tu pro tebe kdykoliv budu, když budeš chtít.. :-* Gerard s tebou, temníčko ♥

2 Venom Venom | E-mail | Web | 3. května 2010 v 9:16 | Reagovat

Toho debila, jakmile na tebe sáhne poslat do hajzlu! Bože jak já tohle nesnáším!

A na fotkách ti to náhodou moc sluší. Vždycky se u nich zaseknu a ty představy... no nic :D

Jinak i já jsem byla takovej odtažitej tvor, ale všem to bylo jedno, tenkrát bych dala cokoli za nějakýho psychologa, jenže neee, to já přece nepotřebuju.

Až se bude skoroGerard zase blbě vyptávat kdo se ti líbí tak mu řekni - ty :-D a vyfoť mi jeho výraz :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama